čtvrtek 3. května 2012

Paříž poprvé.....

28.4. 2012 sobota
Po poledni nasedáme s kamarádkou do autobusu, směr Paříž. Byl to opravdu nápad tak nečekaný a neplánovaný, že jsem se nejen nestačila těšit, ale ani mě nenapadlo si sehnat mapu ,nebo průvodce. No což, vždyť průvodce s námi předsi jede, tak co bych se bála. Sice neumím ani slovo francouzky a považte ani anglicky, ale mám kamarádku, která obě řeči ovládá. Takže vlastně je to všechno super. :-))))))
Cestovat 16 hodin v autobuse jsem sice také již odvykla, ale předsi nebudeme marnit drahocený čas někde v posteli ? Pěkně se vyspíme do růžova v autobuse. No pravda, zdravotní matrace vypadá poněkud jinak, než sedadlo co nejde sklopit, ale kupodivu mě přestala bolet záda. :-)))))))

Ranní Paříž nás přivítala deštěm. Ano, tentokrát předpověď nelhala. Aspoň tedy ne moc, jen občasné přeháňky se změnily na tvalý liják, ale to nám náladu nepokazilo. My byly připravené. Pohorky a nepromok bunda, toť byl ten správný model pro jarní procházku Paříží. Sice jsme na chvíli zalitovaly, že nemáme neopren, ale na blízku se objevila katedrála Notre dame, kde jsme se schovali . A maraton po památkách a umění mohl začít.
Tyhle monumentální stavby ve mne zanechávají neskonalý obdiv k našim předkům. Nikdy nepochopím, jak něco takového mohlo vzniknout bez dnešní techniky. Je to nádhera a smekám před šikovností tehdejších řemesníků.
Byla zrovna neděle a tím pádem probíhala ráno mše svatá, a celou katedrálou se rozléhal zpěv. Byl to nádherný zážitek.
 Až jsme se dosytosti nadívali, naposlouchali a vůbec si užili tu atmosféru, tak nás čekal přesun do Louvru.

Ano, je pravda, že jsem asi ještě nikdy neviděla tolik umění pohromadě, nicméně, tvrzení že Louvre nejde shlédnout ani za týden, jsme pokořily, a za 2 hodiny jsme toho měly až až. Nic se nemá přehánět.
Ale jeden zážitek vám předsi jen napíši. Zase jsem za ostudu a málem mě zatkli. No nebylo to tak horký, ale předsi jen nenoste do Louvru nůž, ani rybičku. Já si to vůbec neuvědomila a protože mám v batohu stále pro případ nutnosti zavírací švýcarák, tak jsem byla odchycena a musela nůž odevzdat. hahahaha
asi si mysleli, že chci vyříznout nějaké plátno.hihihihi. Ale nakonec to dobře dopadlo a nůž jsem dostala zpět a my si  mohly dál užívat krásného dne.




 A tak jsme se šly raděj nadechnout čerstvého vzduchu do parku, kde jsme poseděly při krmení vrabců a kachen, a prošly jsme si Champs - Elysées.

1 komentář:

  1. Bonžůůůůr pařížanko :-))) houby za tři roky znova, mám takové tušení, že to stejně vydržíš jen do příštího máje :-))) Už máš toho průvodce? Tak orevuár madame a příště nezapomeň tu vlaječku na špejli, abych tě vážená paní průvodkyně příště neztratila v tom davu až nás budeš provázet :-)))

    OdpovědětVymazat